Podzim.

Moc jsem si neuvědomovala, že už je podzim, až do doby, kdy se změnil čas. Nevím proč, ale vždycky mi přijde, že když se změní čas, najednou se ochladí a jakoby příroda sama prostě věděla, že právě teď má začít s podzimem. A nebo jsem jenom prostě hloupá a předtím si to uvědomovat nechci.
Zimu, která je venku při podzimu, vážně nemám ráda. Nemám ráda, když musím mít milion vrstev oblečení. Nemám ráda to, že nemůžu být jen tak 3 hodiny venku a někde se procházet. Nemám ráda, když jsem z té zimy a toho počasí, tak líná, že nejsem schopna během dne nic udělat. Ale také miluju být doma zavřená ve svých pyžamových kalhotech. Miluju hrníčky plné čaje, kafe nebo kakaa. Miluju opadané listí, protože zem je najednou o hodně barevnější. Takže je sporné, jestli miluju nebo nemiluju podzim.
Každopádně úplně nejvíc jsem si uvědomila, že je podzim, když jsem v pátek šla ven a s kamarádkou jsme chtěli popíjet venku. To nám nevyšlo, protože jsme nehorázně mrznuli. Takže jsme hodinu jezdili MHD autobusem, potom se šli najíst, chvíli ještě seděli a kecali a nakonec jsme to ukončili, protože jsme doslova mrznuli. No a teď z toho mám rýmu a bolest v krku. Přesně tohle je věc, kterou na podzimu nesnáším.