5 věcí, které mě děsí k smrti

Jelikož mě dochází nápady na článek, tak už vymýšlím vše možné, co se dá. Ještě, že Dominnie píše skoro každý den nebo pár dní za sebou. Dneska bych vám chtěla představit moje největší strachy.
1) Noc

Už od mala mě hrozně moc děsí noc. Vážně miluji spánek, ale než usnu, tak se každý večer dívám po pokoji, jestli tam někdo není. Když jsem byla malá, jednu chvíli jsem měla noční můry a nedokázala jsem usnout bez rozsvíceného světla, mamka mi ho vždycky v noci přišla zasnout. Teď už se s tmou bohužel musím vypořádat sama a myslím, že si vedu docela dobře. 

2) Paranormální jevy

Šíleně mě to děsí, ale zároveň mě to hrozně fascinuje a zajímá. Četla jsem nejrůznější knížky, desítky výtisků Enigma a viděla nespočet filmů na toto téma. Je mi jasné, že každý si vždycky něco přemyslí, ale všechno se zdá, tak moc reálné, že občas mám pěkně veliký strach. Ať je to UFO, duchové nebo démoni nebo cokoliv jiného - věřím na to. Neříkám, že každá řečená a nalezená věc je pravdou a také netvrdím, že lidé z jiných světů jsou zrovna UFO, ale podle mě tady je ještě něco. Něco jako jiného světy, jiné dimenze, které se propojují s tou naší zemičkou. 

3) Pavouci

Kdo se v dnešní době nebojí pavouků? Obrázek přesně vystihuje moje pocity, když vidím pavouka. V podstatě nevlezu do místnosti, kde je pavouk (pokud o něm vím samozřejmě). Nejsem jedna z těch holek, co pavouky nesnáší, ale nezabíjí. Já vím, že je stejně vyděšený jako já a že nic nechápe, ale lepší, když je mrtvý než abych já nemohla do koupelny nebo do svého pokoje. 

4) Budoucnost

Vlastně se to všechno, tak moc rychle blíží, až mě to děsí. Maturita za 3 měsíce, potom příjmačky na vysokou? Potom co? Co budu dělat, když mě nevezmou? Když mě vezmou, bude mě to bavit? Co ze mě bude potom? Vážně se usadím v Česku, když jsem celý život chtěla být v zahraničí? Budu mít děti nebo ne? Budu šťastná? Dokážu se o sebe postarat úplně sama? Jo, to je sotva čtvrtina toho, co se vám honí hlavou. I když hrozně chci být samostatná a moc chci jít od rodičů pryč (ne že bychom neměli dobré vztahy, jen chci víc prostoru), tak mě to hrozně děsí a bojím se toho. 

5) Lidé

Hrozně mě děsí seznamování se s ostatními, nikdy nevím, jak přesně se k nim mám chovat. I když jsem hrála 4 roky divadlo, tak mě děsí vystupování před třídou. Děsí mě to, že se mi budou smát, že se ztrapním a podobné věci. Mám strach z větších davů, z utlačování ... Také mám pocit, že bych si s filmovými, seriálovými a knižními hrdiny rozuměla o 90% více, jak s lidmi, které potkávám dennodenně. 

Jak jste na tom vy? Z čeho všeho máte strach? Možná mě nenapadlo všechno, ale určitě jsem vystihla to nejpodstatnější. Jestli vás napadne ještě něco dalšího, určitě mi zanechte komentář.