sobota 26. dubna 2014

Learn! Learn! Learn!

Po měsíci (tuším) jsem se konečně dokopala k tomu napsat článek. Já vím, že se v poslední době jenom vymlouvám na školu nebo na něco jiného, ale prostě nemám náladu a když nálada je, tak prostě není zase čas. A tématem dnešního článku? Vlastně ještě ani nevím. Ale napadlo mě, že bych vás  zavedla do mého školního života. Protože škola by teď mělo být to, na čem nejvíc záleží.

Všichni známe období, kdy se uzavírají známky a všichni najednou mají málo času, proto jsou všechny testy nacpané do jednoho nebo dvou týdnů a všichni se snaží se všechno naučit, aby si na poslední chvíli známky vylepšili. Tohle období jsem měla prakticky celý duben. Moje pololetí končí přesně ve středu 30.4. a to posledním středoškolským vysvědčením (které stejně nikoho nezajímá, protože všichni chtějí vidět maturitní). Tohle pololetí pro mě teda měla pouze 3 měsíce, ale myslím, že jsem v nich začala aspoň trochu makat. Ne tak, jak jsem si představovala celý třeťák, že budu makat. Ani jsem nezačala makat, tak jak jsem si myslela, že začnu po maturitním plese. Ale pořád mám pocit, že aspoň něco dělám. (Ale dělám vážně něco?) Paradoxem je, že i když mě je tohle středeční vysvědčení úplně někde u zadku, tak mám jeden z nejlepších průměrů, co jsem kdy na střední měla ... jelikož jsem dostala jenom jednu 3 a jednu 4. Takže proč kruci tohle vysvědčení nikdo vidět nechce? (Protože já bych ho ráda ukázala!)

Teď bych ráda řekla něco k přijímačkám. Protože jsem dneska psala svoje první vysokoškolské přijímačky. Vím, že spousta z Vás psala svoje přijímačky na střední v úterý a ve středu. Také doufám, že většina z Vás se dostala na svojí vysněnou školu (nebo aspoň na nějakou) a že v září začnete super úspěšný školní rok a budou Vás čekat krásné 4 roky. Protože já prostě lituji, že jsem nešla na jinou školu. Bohužel minulost nezměním, tak doufám, že si vyberu aspoň lepší školu do budoucna. Teď k mým přijímačkám - i když jsem si pořád říkala, že po střední jedu do ciziny, tak se tak prostě neděje a najednou mám přihlášky na 4 vysoké školy. Na jednu z nich (do Prahy) jsem dělala dneska přijímací zkoušky z angličtiny. Nepřišlo mi to moc těžké, ale pár záludností tam bylo. Horší na tom je, že tam bylo tak milion lidí, takže vůbec nevím, jaké mám šance. Každopádně mám další 3 školy a i záložní plán, kdyby nevyšli.

Každopádně mě právě teď čeká to nejdůležitější. V pátek nastává státní maturita - češtiny a angličtiny bych se snad bát neměla. Horší přijde potom. Můj květen bude ve studijním duchu (to učení na ústní část maturity už prostě odkládat nemůžu). Po tom, co udělám písemnou státní část maturity, tak budu mít 2 týdny volna - tzv. svaťák. Poté budu muset obhajovat svojí maturitní práci před komisí (v pondělí na ni dostanu posudek, tak doufám, že je to bude dobré, protože jsem na ní odvedla dost práce) a poslední týden v květnu mi nastává to osudové! Ústní zkouška! Ústní zkouška je v jeden den a v ten den máš zkoušku ze všech maturitních předmětů, které ústní zkoušku obsahují (u mě 4). Takže si v jeden den budu muset vyfrknout češtinu, angličtinu, biologii a psychologii. A říkám Vám, jestli někdy budu mít v hlavě těch 200 popsaných papírů, tak si budu tleskat a budu na sebe hodně pyšná.
Na závěr bych Vám chtěla napsat pár rad, které při učení zabírají (jedna moje maturitní otázka z psychologie je paměť a učení).
1) Neposlouchat muziku! - I když to vypadá, že s muzikou Vám to jde lépe, není to pravda. Váš mozek si to bude pamatovat pouze na chvíli a spíš si zapamatuje to, kde to v sešitě máte napsané, ale co tam napsané bylo, to už se Vám nevybaví. (I když tohle se stává i bez poslouchání muziky).
2) Být trošku pod stresem. - Když na nás tlačí stres, tak se lépe učíme. Protože stres nás zaprvé nutí se vůbec k učení dokopat a také nám stres pomůže se snažením se! Prostě víme, že když něco chceme, že proto musíme něco udělat.
3) Nerozptylovat se. - To je trochu problémové, protože všichni víme, že i zeď je najednou zajímavější, ale když musíš, tak prostě musíš.
4) Naučit se učit. - Každému vyhovuje jiný způsob učení a jinému zase ne. Hlavní je na ten svůj nejlepší přístup přijít a nejlépe na něj přijít ještě třeba před učením k maturitě (protože při učení k maturitě si zrovna dvakrát nechcete zkoušet, jestli tenhle způsob funguje nebo ne).
Takže doufám, že jste si aspoň něco málo z tohoto článku odnesli. Přeji Vám hodně štěstí při uzavírání známek na konci roku, přeji Vám hodně štěstí na základkách, středních a ti, co maturují stejně jako já, tak i u maturity.

Žádné komentáře:

Okomentovat